AGN spol. s.r.o.

REKONSTRUKCE PARKU U SOUDU CHOMUTOV

REALIZACE: 2001

AUTOR: ing. akad. arch. Michal Gabriel

cely_text

Prostor rekonstruovaného parku se nachází na jihovýchodním okraji městské památkové zóny a přímo na ni navazuje. V tomto prostoru byl v minulosti městský hřbitov a na přelomu 19. a 20. století zde byl vybudován park. Jak dokládají dobové fotografie byl park založen výrazně na osu budovy Císařovny Elizabety - dnešní policie a měl promenádní charakter. Zásadní změny okolní situace a nevhodné dostavby v ploše parku (kryt) měli za následek totální změnu charakteru urbanistického prostoru. Zejména odtržení dnešní budovy policie kapacitní městskou komunikací od parku, ztráta části zástavby na východní straně území, zvýšení terénu vlivem podzemních staveb v severní části parku a také vzrostlá zeleň zpochybnily prvotní úvahu o rekonstrukci parku do původní formy. Ani původní promenádní charakter parku by nekonvenoval se současnou představou využití tohoto prostoru. Současnou hlavní funkcí parku je poskytnutí kvalitního relaxačního prostoru v sousedství areálu budov Okresního soudu Chomutov které tvoří severovýchodní nároží celého urbanistického prostoru. Přesto se v návrhu vazba na historickou formu parku objevuje v podobě repliky původního oválu ovšem jenom v latentní formě pískové cesty se zbytky kamenné dlažby jíž prorůstá trávník. Tento ovál připomíná původní kompozici a je „překryt“ novými prvky reagujícími na současnou situaci. Vzniká tak nová kompozice, která má evokovat historický proces vrstvení. Park se otáčí směrem dovnitř do intimního prostoru čisté travnaté plochy s atraktivními kamennými artefakty, tvořícími vodní prvky. Celým prostorem probíhá jako významný kompoziční prvek velký oblouk tělesa diagonální cesty spojující severní a jižní nároží parku, což je tradiční převládající pěší směr. Tento prvek je navržen i jako výrazná barevná dominanta, protože je tvořen dlažbou z ostře pálených cihel a jejich červená barva je barvou komplementární k zelenému okolí. Dalším výrazným kompozičním prvkem je příčná osa parku, která míří na objekt kostela sv. Ducha a reaguje tak na dané regulativy okolního území. Významné body navržené kompozice se staly ohnisky dvou kamenných artefaktů, jejichž hlavním smyslem je upoutat pozornost návštěvníků nejen svojí statickou formou ale i dynamikou tryskající a splývající vody. Velmi podstatný je i světelný a akustický efekt, který zejména má podpořit větší pocit intimity. Ústřední dominantou je kamenný menhyr situovaný na podélnou osu oválu s vazbou na osu průčelí Okresního soudu. Tato archetypální forma má svoji výraznou vertikalitou ovládnout vnitřní jednotitou plochu parku. Zářez do hmoty kamene provedený ve dvou základních kompozičních směrech má signalizovat změnu směru od jedné budovy ke druhé. Zároveň narušení hrubě opracovaného surového kamene ostrým exaktním řezem otevře „nitro“ kamene a voda zdánlivě tryskající z tohoto nitra evokuje energii skrytou v hlubinách země. Voda uplatňující se v tomto efektu by měla mít difuzní charakter a tvořit spíše jakési „mračno“. Dynamika tohoto prvku je podpořena kamenným klínem, který vylomen ze země naráží do menhyru a je omýván vodou z kondenzujícího „mračna“. Tento efekt je doplněn několika vývěry v horní hraně klínu. Menhyr i kamenná mísa pod ním jsou z božanovského pískovce s přírodním nebo broušeným povrchem. Klín je z mrákotinské žuly s povrchem flambovaným. Tím vzniká další napětí mezi povrchovým kamenem sedimentem a atakující magmatickou vyvřelinou. Obdobný materiálový střet je uplatněn i na druhém kamenném artefaktu, který je kontrapunktem menhyru. Je tvořen kulovým vrchlíkem z  žuly, který jako magma vyrůstá ze země a proráží pískovcovou dlažbou. Z vrcholu vyvěrá větší množství vody, která stéká po stupňovitém povrchu vrchlíku, kde vytváří zajímavé vlnící se efekty. Obě kašny jsou intimně nasvětleny. Menhyr má ozářenou štěrbinu a světlo uniká z této štěrbiny na mikroskopických kapkách vodní mlhy vytvořené difundující tryskou. Kulový vrchlík je nasvětlen zevnitř vyvěrajícího jícnu. Toto světlo má evokovat magmatické procesy v hlubinách země. Protože je park nasvětlen pouze z okolních komunikací, budou tyto světelné efekty dostatečně působivé i při poměrně malých energetických nárocích.